Založit webové stránky nebo eShop

nikolas foto z Canonu EOS 5OO D‚ EOS 3000‚ IXUS 850IS‚ N86 a N 95

Ibišek

 Ibišek...

Ibišek je pojmenovaný podle egyptského posvátného ptáka ibise, který byl ztělesněním boha Thovta. Egyptsky se jmenoval hib, řečtina toto slovo užívá v obměně ibis. Řecké iskó znamená připodobňuji, cítím.

Rod Hibiscus (prosvirník, ibišek) zahrnuje asi 200 druhů. Jako okrasné rostliny se ibišky pěstují v mnoha formách. Některé druhy mají význam pro textilní průmysl. Např. Hibiscus cannabinus (kenaf) 2-4 m vysoká jednoletá bylina původem z Indie. Hojně se pěstuje, neboť oproti jutovníku má nižší nároky na klima a půdní složení. Hibiscus esculentus (ibišek jedlý) se zase pěstuje (a pěstoval 2 tisíce let př. n. v Egyptě) jako zelenina. Sklízejí se nezralé tobolky bez semen, které se používají čerstvé, sušené nebo konzervované. Suchá pražená semena slouží jako náhražka kávy. Zelená se konzervují jako hrášek. Dřevo jiných druhů se používá v truhlářství. Pro potravu se pěstuje i Hibiscus sabdariffa. Po odkvětu kalichy této rostliny dužnatějí a po sběru se zpracovávají na džemy, želé a limonády. Mladé listy lze konzumovat jako špenátovou zeleninu.

Charakteristika:Co se týče mnou odpozorovaných vlastností ibišků, můžou dosahovat až 2 metrů výšky, ale většinou jsou okolo metru. Listy jsou v mnoha barvách velikostech i tvarech, nejčastěji tmavě zelené, na konci roztřepené. Většina druhů patří mezi dlouhověké rostliny, ale jsou i jednoleté druhy. V našich zeměpisných šířkách kvetou od jara do podzimu, květy jsou mnoha barev a barevných kombinací, jednoduché i plnokvěté, jejich počet závisí na velikosti rostliny. Květy vydrží zpravidla jeden den a prakticky nevoní.

Umístění:Umístěny by měly být na místě, kde je dostatek světla, ale nemají rády přímé polední slunce, listy se „spálí“, zežloutnou a opadají. Jako ideální jsem odzkoušel umístění od okna směrem na východní, případně západní stranu. Naproti tomu na stanovišti dál od okna vytváří ibišek bohaté a efektní tmavozelené lesklé olistění, avšak jen s velmi malou pravděpodobností kvetení.

Teplota a vlhkost:Ibišky mají rády vysokou vzdušnou vlhkost a teplotu od 20°C do 30°C. Pakliže je nemáme možnost mít ve skleníku či zimní zahradě s poměrně vysokou vlhkostí vzduchu, je dobré je mírně mlžit nebo rosit. Nejčastější příčinou opadávání poupat je právě suchý vzduch. Ale pozor! Poupata ani květy se nesmí namočit, jinak „nastydnou“ a opadají. Vadí jim průvan (listy rychle zežloutnou a opadají).

Zálivka:Ibišky zaléváme tak často, aby zemina v květináči nikdy zcela nevyschla, ale nenecháváme rostlinu stát ve vodě. Jsou-li ibišky přelité, dělají se jim na listech nevzhledné žluté fleky, následně celý list zežloutne a opadá. Většina pěstitelů, když vidí žloutnoucí listy, je přikládá malé zálivce a ibišek přelévají. Tím květinu prakticky „dorazí“.

Přihnojování:V létě jednou za čtrnáct dní až tři týdny hnojíme hnojivem na kvetoucí pokojové rostliny, případně hnojivem na rajčata. Nedoporučuje se používat hnojivo na balkónovky (petúnie, pelargónie apod.), jeho složení ibiškům nevyhovuje a spálí se.

Péče:Starším rostlinám vyhovuje spíše hlinitá půda, mladším rostlinám k ní přidáme trochu rašeliny. Ibišky přesazujeme na jaře po seříznutí do nepříliš velkých květináčů, protože rostlina lépe kvete, je-li omezena květináčem. Ibišky ostříháváme každoročně na jaře, zajistíme tak tvorbu pupenů a rostlina bude mít plnější vzhled. Jestliže ibišek vyžene dlouhé neefektní „vlky“ seřízneme je ještě jednou během léta. Do ibišků se nemusíme bát říznout nebo střihnout. Je to „nezmar“, vždy obrazí novými výhony. Maminka ve Znojmě například kvůli mšicím ořezala asi metrový ibišek tak, že zbyly jen tří asi 10 cm dlouhé pahýly. I toto zacházení „rozdýchal“ a znovu hustě obrazil.

Rozmnožování:

·        Pokojové ibišky:
Léty praxe jsem zjistil, že ibišky se nejlépe množí ze seříznutých větviček, které však musí být dřevité, zelené se většinou neuchytí. Větvičky pořízené jarním stříháním se vloží do neprůsvitné nádoby s vodou (nejlépe džbánu nebo většího hrnku) a uložíme ji nejlépe tam, kde není moc zima. Ti „drsnější“ – jako byla moje babička – ostříhané větvičky zasadí rovnou do hlíny, která musí být stále vlhká.

·        Venkovní ibišky:
Venkovní ibišky se dají množit dvěma způsoby. První je seříznutí větviček jako u pokojových ibišků, rostliny však bývají dosti slabé a náchylné ke zmrznutí a škůdcům. Druhým způsobem je vypěstování ze semínek, což je zdlouhavější, ale rostlina je výrazně silnější a odolnější. Většinou však kvete méně než z větvičky. Proto se doporučuje kombinace obou způsobů rozmnožování, kdy se na silnou rostlinku vypěstovanou ze semínka naroubuje větvička z keře. Chce to však zkušenosti s roubováním a hodně trpělivosti, když se nedaří.

 

Přezimování:V zimě je dobré ibišek udržet při teplotě okolo 13°C – 15°C, zálivku omezíme na asi 1x – 2x týdně. Umístíme-li rostlinu dál od zdroje světla nebo na tmavší místo, rostlina během zimy zesílí.

Zdroj:   http://kytickovany.blog.cz/0711/ibisek-cinsky-neboli-cinska-ruze

Autor:   E.Š.

TOPlist

aktualizováno: 10.07.2016 23:44:34