Založit webové stránky nebo eShop

nikolas foto z Canonu EOS 5OO D‚ EOS 3000‚ IXUS 850IS‚ N86 a N 95

Vinná réva

 Vinná réva...

Vinná réva a její pěstování :Réva vinná je vytrvalá rostlina, která na rozdíl od jednoletých rostlin setrvává na svém stanovišti v průměru asi třicet let. Během roku probíhá cyklem, jenž je zakončen tvorbou hroznů. Jednotlivé kroky tohoto vegetačního cyklu nejsou na sobě nezávislé, každý následný je výsledkem předchozího. Vinný keř je dřevnatá rostlina s nedřevnatými částmi. Ve vytrvalých částech, tj. podnoži, roubu a kořenech, se ukládají škrob, cukry a jiné zásobní látky. Tato zásoba je pro rostlinu nezbytná, aby přežila zimu a první období jarního růstu, než začnou své funkce plnit listy. Rostlina si z okolí svého stanoviště bere všechny prvky, které potřebuje pro růst a pro zrání plodů - hroznů. Kořenový systém prorůstá půdou a odnímá z ní vodu a minerální látky. Z těch kořeny produkují různé růstové látky, fytohormony. Všechny tyto látky cirkulují rostlinou, tak jak potřebuje. Na začátku jara, jakmile stoupnou teploty, můžeme na čerstvých řezných ranách pozorovat vytékání mízy. Pěstitelé tomuto jevu říkají "slzení révy" a ohlašuje se tak začátek růstového cyklu.
Nadzemní část vinného keře je dřevnatá. Je to kmen (podnož a roub) a dvouleté letorosty, které mohou být podle typu řezu dlouhé nebo krátké. Z oček na toto dvouletém výhonku vyráží réví (každoroční přírůstek), z něhož část ponese hrozny. Tak jako u všech rostlin obsahujících chlorofyl probíhá v listech fotosyntéza. To znamená, že listy pomocí slunečního světla zachyceného chlorofylem odnímají z atmosféry oxid uhličitý (CO2) a přeměňují ho na cukr. Ze získané energie se pak tvoří látky, které se v průběhu vegetace od sebe značně liší. Patří k nim několik set aromatických látek a ty se ukládají v hroznech.
Kvalitu sklizně  , a tím i kvalitu z ní vyrobeného vína ovlivňuje velmi mnoho faktorů. Pro zdárný růst révy a správnou vyzrálost hroznů jsou zapotřebí živiny, které si vinný keř bere ze vzduchu a z půdy  . To samozřejmě předpokládá, že jeho nadzemní i podzemní části se vyvíjely optimálně.
Povrch listů vystavený slunečnímu záření (solární listová plocha), jehož působením se v listech může fotosyntéza, je nejdůležitější. Vinaři se tedy pokoušejí získat optimální plochu osvětlených listů, a tak dosáhnout vyváženého poměru mezi listy a plody. Mají zde několik možností, např. hustotu keřů (vzdálenost keřů a šíře meziřadí), nasměrování řad nebo výšku špalířů (opěrek). Jestliže je počet keřů na hektar nízký, např. 3000 až 4000, je meziřadí široké a značná část slunečního záření dopadá na půdu. Po vyrovnání můžeme zvětšit výšku obrostu (vysoké a široké keře) nebo otevřít koruny špalírů tím, že keř tvarujeme do tvaru lyry. Jestliže je osázení hustší, asi 8000 až 10 000 keřů na hektar, jsou ztráty malé, ale olistění je často příliš stěsnáno. Musíme tedy omezit růst keřů, tj. v průběhu vegetace odstraňovat letní výhonky a neplodné letorosty, aby se tak keře prosvětlily a provzdušnily. Tedy, čím hustší osázení, tím větší pracnost, tj. výrobní náklady na hektar se zvyšují.
Během dozrávání a měknutí bobulí se v nich hromadí především cukerné látky, neboť nasazením bobulí se uzavírá vegetační růst révy. Jestliže tomu tak není, jsou zásobovány především špičky roubu. Ukončení vegetačního růstu je přirozený proces, který je urychlován nedostkem vody. Proto jsou větší srážky v této době pro zrání  hroznů velmi nepříznivé. Při vysoké vlhkosti vzduchu k tomu ještě přistupují epidemie chorob  vyvolávaných různými nalétavými rostlinami.
Další faktor ovlivňující úrodu  závisí na výnosech révy. Vinař tedy musí najít únosný kompromis mezi výnosem a kvalitou. Úroda tak získá žádanou vyzrálost hroznů, a tím se zajistí zároveň dostatečný příjem z jednoho hektaru.

Pokud je tedy u nově založené vinice počet hroznů, tedy i výnos, příliš vysoký, zhorší se kvalita hroznů; ukládání zásobních látek do kořenů a dřevěné části keře není optimální a pro keř to má dlouhodobé negativní následky.
Pro ekologické pěstování jsou doporučeny především interspecifické odrůdy odolnější vůči houbovým chorobám. Tyto odrůdy byly šlechtěny s cílem vytvořit odrůdy, z nichž lze získat kvalitní víno, a přitom budou odolnější vůči běžným houbovým chorobám. Bohužel jich v České republice zatím není mnoho, první registrovanou odrůdou (2001) je Malverina. Pro ekologické vinohradnictví v prvním desetiletí 21. století lze doporučit následující odrůdy: Lena, Malverina, Muškát moravský, Pálava, Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené, Tramín červený, André, Cabernet Morávia a Rulandské modré. Úplný seznam odrůd révy, které lze v ČR pěstovat,je uveden ve Státní odrůdové knize. Při přechodu  z konvenčního na ekologické vinohradnictví je nutné počítat s dobou přechodného období, která nemůže být kratší 3 let. Během této doby nelze víno označovat jako produkt ekologického vinohradnictví, ale pouze jako víno z parcel přecházejících z konvenčního na ekologické vinohradnictví.

 

Obecné charakteristiky odrůd vinné révy, které zpracováváme v kvalitě BIO

 

Pálava:Je to původem česká odrůda, která vznikla v roce 1953 křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau na Šlechtitelské stanice Velké Pavlovice. Ing. Veverka vybral semenáč č. 104, který svými vlastnostmi vynikal nad ostatními. Klonové potomstvo tohoto semenáče bylo pak sledováno na různých lokalitách, zejména na Šlechtitelské stanici Perná. Do listiny povolených odrůd zapsána v roce 1977.
Odrůda je středně bujného růstu a hustého olistění. Středně odolná mrazuodolnost. List je středně velký, pětilaločný. Hrozen mírně křídlatý, středně velký s šedočervenými, mírně oválnými bobulemi.
Vína této odrůdy jsou jakostní, plná, harmonická, kořenitá, s jemnými vanilkovo-tramínovými tóny. Jsou vhodná pro zrání na láhvi.

 

Muškát moravský:Původem česká odrůda vyšlechtěná na Šlechtitelské stanici Polešovice Ing. Křivánkem křížením dvou bílých odrůd Muškát Ottonel x Prachtraube. Kříženec byl zkoušen pod označením MO x PR 23/33. Do listiny povolených odrůd byla zapsána v roce 1987.
Odrůda je bujně rostoucí. List je středně velký, pětilaločný s ozubeným okrajem. Středně velký, křídlatý hrozen má kulaté, zelenožluté bobule. Jedná se o rannou odrůdu, v chladnějších oblastech získává dostatečné množství kyselin.
Vína jsou barvy světle žluté. Vůně je výrazně muškátová s tóny po černém rybíze či pomerančové kůře. Chuť jemně aromatická  s nižší kyselinkou. Je vhodné do směsí pro výrobu známkových vín.

 

Ryzlink rýnský:Původem tato odrůda pochází pravděpodobně z Porýní, jako semenáč plané révy vinné Vitis vinifera var. sylvestris. Přesto že původ není úplně jasný, jisté je, že se do ostatních států Evropy rozšířil z Německa, kde je nejzákladnější odrůdou celého vinařství. Do listiny povolených odrůd je zapsána od roku 1941.
Odrůda je středně bujného růstu, středně hustého olistění. Je nejodolnější odrůdou proti mrazu. List je středně velký, pětilaločný. Hrozen je malý, s malými zelenožlutými bobulemi, které obsahují mnoho kořenitých látek.
Víno je barvy světle žluto-zelené. Vůně je typická květinová, typická po lipovém květu. Může být cítit po muškátu, broskvích, lučních květech. Chuť peprně kořenitá, s plně výraznou pikantní kyselinkou, někdy i vyššími a delikátními aromatickými látkami, které zaujmou nevtíravým a dlouhotrvajícím vjemem. Tato odrůda je považována za jednu z nejkvalitnějších pro výrobu jakostních vín. Ležením v láhvi dosahuje špičkové zralosti. Nejlepší jakost vína se získává hlavně z pozdních sběrů a výběru z hroznů.

 

André:Původem jde o novou českou odrůdu Semenáč A 16/76, Andrea, která vznikla křížením odrůd Frankovka x Svatovavřinecké ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích v roce 1961. Jejím šlechtitelem byl Ing. Jaroslav Horák. Odrůda je středně bujného růstu se vzpřímenými letorosty. List je středně velký, tvar čepele pětiúhelníkový, mírně pětilaločný s velmi mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je slabě až středně puchýřovitá. Hrozen je malý až středně velký, hustý s krátkou stopkou. Malé až středně velké bobule, kulaté, jsou modročerné. Proti napadení plísní révovou a padlí révovým je odrůda méně odolná, proti napadení plísní šedou je odolná středně. Mrazy poškozena nebývá, protože dřevo dobře vyzrává a odrůda raší později.   Pozdní moštová odrůda. Do listiny povolených odrůd je zapsána od roku 1980.
Víno má obvykle tmavou intenzivní červenou barvu. Vůně je odrůdová, svou hloubkou a plností připomíná jižní typy vín. Chuť je harmonická a extraktivní, která je v mládí kyselá a hrubá, u vyzrálého vína pak plná, aromatická s tříslovinou. Vína této odrůdy jsou vhodná k dlouhodobějšímu zrání v láhvi.

 

Cabernet Moravia:Původ této odrůdy s pracovním názvem M-43, která vznikla zkřížením odrůd Zweigeltrebe x Cabernet Franc je v Moravské Nové Vsi, vyšlechtil ji Ing. Lubomír Glos a tato odrůda je autorsky chráněna. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 2001.
Odrůda je bujného růstu s polovzpřímenými letorosty. Jedná se o pozdní moštovou odrůdu. List je velký, tvar čepele kruhovitý, třílaločný s mělkými horními  bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je středně až silně puchýřkovitá. Hrozen je středně velký, středně hustý s krátkou stopkou. Bobule je středně velká, kulatá. Barva bobule je modročerná, dužnina je bez zbarvení. Proti napadení houbovými chorobami je odrůda méně odolná až středně odolná, proti poškození mrazy je středně odolná.
Víno je kvalitní, má tmavou granátovou barvu, je plné a po odbourání kyseliny jablečné je harmonické s jemným kabernetovým aroma. Zráním vína se stupňuje jeho plnost a harmonie.

TOPlist

aktualizováno: 10.07.2016 23:44:34